Koníček

Tak teď už vím, že jsem vám tu nedávno pořádně kecala :-) Tvrdila jsem, že léto končí, ale ono se naopak zdá, že letošní léto probíhá až teď v září. A tuhle sobotu bylo takové horko, že nás to až zaskočilo. 
V Berouně probíhaly tradiční Hrnčířské trhy a závody dračích lodí, takže cíl byl tentokrát jasný. Závody právě vrcholily a u vody byl krásný chládek....Zato v centru města to bylo horší. Sluníčko pálilo jako někde v Africe a stínu bylo poskrovnu.....A všude kolem desítky stánků s hrnky, hrníčky, talířky, miskami,...No prostě vším, co si z hlíny dovedete představit. K tomu pivo, víno, medovina, sladkosti i uzeniny....a až nahoře u kostela prodavač balónků....
A tam byl on. Ten nejkrásnější, nejúžasnější koníček, co si ona vždycky přála a teď...právě teď ho potkala....
A tak koníček mění majitele a je náš. A společně s modrým delfínem pluje nad našimi hlavami a míří směrem k vyhlášené restauraci Blackdog Cantina....
Pokud se někdy rozhodnete navštívit Beroun, zajděte sem. Vaří tu to nejlepší jídlo, co si dovedete představit a věřte mi, že nebudete vědět, kdy přestat :-)
No a tak tu sedíme u domácí zázvorové limonády, cpeme se salátem se zálivkou z lesních plodů, nachos s hovězím masem a domácími burgery....a oplakáváme koníčka....Ano, je to tak. Ten vysněný, stokrát pohlazený nevděčník se vydal na cestu k nebi právě ve chvíli, kdy jsme se chystali najíst. A M. pláče a pláče, až to píchá u srdce.
Ale protože náš tatínek, je ten nejhodnější tatínek na světě, plují teď doma, nad našimi hlavami, zase spokojeně dva balónky...