Stránky PROJECT 52 ... ROK 2015

Why Not? p.h.o.t.o.

Moje fotka
"What uses having a great depth of field, if there is not an adequate depth of feeling?" W. Eugene Smith

pátek 30. září 2011

U papoušků

Jak jsem psala minule, trávili jsme část odpoledne v restauraci Černohouska...A protože je hned vedle velké voliéry s papoušky, vedla naše další cesta rovnou k nim. Zdá se, že byli tentokrát v dobrém rozmaru. Stačilo si zaťukat na hlavu a hned tam nějaký přilétl....Dovedete si představit, jak byly děti nadšené. Hihňaly se na celé kolo a my vlastně taky :-)
Zavírací doba se blížila, a tak jsme pokračovali hned kolem papoušků k ledním medvědům. Škoda toho zafuněného zapatlaného skla...takové to mohly být krásné fotky....No ale méďovi je to evidentně jedno a tak se tam líně povaluje u skla a užívá si zájem lidí. 
Indonéskou džungli jsme téměř proběhli, aby nás tu nezamkli a hlášení už nás vyzývá k odchodu. Takže se loučíme, ale všichni víme, že to není na dlouho :-)













čtvrtek 29. září 2011

Dobrý skutek

Když byly děti ještě malé, trávili jsme většinu času ve spodní části ZOO....U opic, u tygrů a taky domácích zvířátek. Ovšem od té doby, co vyrostly a zjistily, že tu jezdí lanovka, směřuje naše cesta nakonec pokaždé sem. 
Děti nahází drobáky do automatu na lístky a jdeme stát frontu. Pan B. chce naštěstí zase jet se mnou....Naštěstí proto, že má skoro o 5 kilo méně než ségra...a tak si ho hodím na klín a už míříme vzhůru....a pak hned odbočka vpravo a už hledáme místo v restauraci Černohouska....To je takový náš pravidelný rituál...Děti budou řádit hodinu na místní super klouzačce a my si dáme konečně kafe a budeme si povídat....v klidu....To se nám obvykle moc často nepoštěstí...
A tak si užíváme odpoledního sluníčka a jeden druhého.....A proč jsem tenhle příspěvek nazvala dobrý skutek? Protože nám do limči spadla vosa a my ji vytáhli. Někdo by ji s radostí zamáčkl, ale my ne. Nechali jsme ji osušit křídla a uletět...Tak nějak to u nás doma chodí. I pavouci se mají dobře, protože ví, že jim neublížíme...A na oplátku loví komáry, kteří nás tedy štvou mnohem víc než pavouci :-)






Drštičky musí být :-)







A tohle je můj poslední přírůstek do rodiny robotů. Začalo to velkým černostříbrným robotem z londýnského Topshopu na Regent Street a dneska už jich mám několik.....Jen ten první, nejmilovanější, mi chybí. Sundala jsem ho při nákupech v HaM v kabince a i když jsem se pro něj hned vrátila, nebyl tam....A obrečela jsem to, protože pro mě opravdu hodně znamenal....Takže pokud náhodou někdo někde potká někoho, kdo ho našel, dejte vědět. Zlatem ho sice nevyvážím, ale škodní nezůstanete ;-) 














Bramborová kaše

V neděli jsme měli mít sraz s kamarády a jejich chlapečkem a v plánu byla pražská ZOO. Tam to máme prostě nejraději a jezdíme tam pokaždé, když nevíme co dělat. A tak i přesto, že ze společného výletu nakonec sešlo, měli jsme program na neděli jasný..... Řeknu vám, že rodinná permanentka je jedna z těch nejlepších investic naší rodiny. Najdete nás tu na jaře, v létě, na podzim i v zimě....
A tak jsme tentokrát dorazili k ZOO kolem poledne, takže první zastávka byla jasná. Už po cestě jsem se těšila na řízek s bramborovou kaší. Ono se řekne obyčejná kaše a řízek, jenže kde vám v restauraci běžně nabízejí dobrou bramborovou kaši? Skoro nikde, protože kdo by se s tím dělal, že jo....No a já kaši hrozně ráda a zdá se, že pan B. se pomamil, takže si dal kaši s řízkem taky. No a slečna M. si nacpává pupík svíčkovou se třemi knedlíky a buďte si jisti, že to zbaští :-)...Jo a jestli slyšíte občas nějakou tu ránu, tak se nelekejte....To jsou kaštany, které dopadají na slunečníky a hlásí, že podzim už je opravdu tady...













Tak nevím, ale nejsou ti gaviálové nějací divní :-)))



 .....Jo jo, je to se mnou hrozné. Zase mám těch fotek tolik, že to musím rozdělit na víc částí, aby vás to nenudilo....A kdo se nudí u teď, tak ať zmáčkne ten malý křížek nahoře vpravo ;-)

pátek 23. září 2011

Tři studentky

Včera jsem po velmi dlouhé době byla zase za studentku, protože jsem se nechala ukecat Zuzkou a Jitkou a společně jsme vyrazily na náš první fotografický kurz - Portrétní fotografii s Adolfem Zikou. 
Co k tomu říct? Nálada byla super, lektor taky, modelka krásná a fotogenická a mně se povedlo nezničit foťák, takže můžeme s holkama zase příště vyrazit :-)


Adolf Zika v akci....

....a odrazná deska v akci :-)




Vyjímečně jedna usměvavá



 A oči z odrazek  bolí ...tak jedna upřímná nepózovací


 Zuzka a Jitka 


 Ve fotostudiu



 A pánům to v hlavě šrotuje :-)

Kolínka :-)