Babočka

Je to tak 10 dní....Byl krásný teplý podvečer a já seděla na lavičce za domem a děti běhaly kolem. V tu chvíli se jako přízrak nad mou hlavou objevil tenhle krasavec. Jako dítě jsem jich na louce u chaty vídávala spousty, ale tohle léto byl tenhle první a nejspíš i poslední.

Usadil se na květině u studny, nastavil křídla slunci....já zaostřila...... a zakopla o kabel k čerpadlu :-))) To je prostě život.....A můj život je takových zakopnutí plný. Jsem schopná si přivřít ucho do dveří, pořezat se nožem na máslo nebo ukopnout si prst o každý kousek nábytku, co doma máme....Ale tentokrát stálo štěstí na mé straně a další podvečer přiletěl motýl znovu. Zapózoval, zamával křídly, odletěl pryč.....a už se nikdy nevrátil.