Adventní kalendář 2022

 Tradice je tradice. Alespoň si díky vánočnímu fotokalendáři každý rok připomenu, jak dlouho už fotím.
Takže letos podvanácté...

Dvacet čtyři
To bude zase krásnej večer... Užijte si ho...

Dvacet tři
Zbývá jeden den do startu... 10,9,8,7,...
Takže rychle koupit zeleninu, maso, vejce, limonády, víno,... a kytky...

Dvacet dva
Zase tu fotku vkládám pozdě, ale ta včerejší dřív prostě vložit nešla. Včera jsme přišli domů totiž až dneska... 
Celkově to byl velmi kulturní den. Zatímco Bárt začal den plavbou po Vltavě a Mínka školní besídkou a zpíváním koled na školní chodbě, končili jsme ho podobně... Jen jinde a s jinou partou... A my rodičové, jsme i přes půlhodinové zpoždění vlaku, 
tentokrát byli doma první... :-) 

Dvacet jedna
Tak jsem čekala, že třeba večer cvaknu nějakou originálnější fotku, až ozdobíme stromeček. Jenže změna... Zdobit se bude až ráno...
No a protože mě, jak drhnu vanu nebo peru další várku prádla, neměl naštěstí kdo vyfotit, bude muset stačit tahle.
Konečně jsem vytahala všechny ty krabice hotového cukroví z garáže a nachystala prvních pár táců pro nás i pro Michalovy rodiče na ráno ke kafíčku...

Dvacet
Každý rok se snažím přidat do našeho repertoáru cukroví jeden nový druh... Někdy tam zůstane, ale většinou po prvních vánocích zmizí... Laťka je u nás hodně vysoko...
Stejně dopadla i před lety vosí hnízda, která dětem nechutnala. Uvidíme, jestli pokus číslo dvě, s karamelovými hnízdy, vyjde...

Devatenáct
Máme hotovo... Všechny dárečky jsou zabalené...
A teď už jen počkám, až dorazí děti ze školy a vyrazíme společně směr centrum. Pondělky jsou totiž ideální na náš pravidelný sourozenecko-maminkovský pokec nad dobrým kafem a kusem dortu... 

Osmnáct

Jupíííííí, konečně poslední zápas mistrovství světa ve fotbale. Bude chvíli klid... a pohádky...

Michal fandí, Bárt dospává náročný víkend a Mínka peče se spolužáky sušenky na charitativní bazar... No a já?

Já stříhám, skládám a lepím...

Sedmnáct
Když má člověk doma dva šestnáctileté puberťáky, nikdy neví, jak bude víkend probíhat. Jestli budou doma nebo někde venku, pro kolik lidí se bude vařit a často se až v průběhu večera dozví, kdo tu bude nebo nebude spát...
Takže zatímco Mínka tu nebyla a přespávala na klubovně s turistickým oddílem, Bárt tu měl na noc tři kamarády z Prahy. Přes den byla Mína s kamarádkami na koncertě své bývalé  učitelky z gymnázia a Bárt pro změnu mířil po obědě směr Praha, kde bude dneska spát on...
No a my s Michalem využili toho, že nás ani jeden z nich nepotřebuje a vyrazili jsme do Plzně na adventní trhy...

Šestnáct
Teploty se drží už týden pod nulou a obden něco padá z nebe... Poslední roky nevídaná věc.
Tak snad ještě pár dní, se z té nečekané nadílky budeme moct těšit...

Patnáct
Nic extra originálního to dneska asi nebude. Jenže já ta nazdobená okna a parapety v kuchyni a jídelně prostě miluju...
Navíc po tom včerejším mejdanu, mi to vymýšlení něčeho kreativnějšího zrovna dvakrát nejde...

Čtrnáct

Dnešní fotku vkládám nezvykle brzy, ale odpoledne už nebude čas...

Čeká nás Michalův firemní vánoční večírek, takže je třeba ze sebe po nemoci zase udělat člověka, abych mu nedělala ostudu...

Snad to vyjde, bude to večer velký... 

Třináct

Další úspěšný den, co se vánočních příprav týče... Máme hotových osm druhů cukroví, v množství tak akorát pro půl ulice. Teď už možná jen nějaké nepečené, které přijde na řadu příští týden...

Další část domu je nazdobená, věnečky na doma vyrobené a stromeček koupený,... 

Dvanáct

Polovina oken už je umytá, nastal čas vytáhnout část vánočních dekorací a udělat si to tu ještě hezčí...

Jedenáct
Víkend jsem si představovala poněkud jinak... Ideálně někde venku, s hrnkem svařeného vína v ruce...
Jenže...
Na druhou stranu je třeba říct, že jsem zavřená doma stihla udělat tolik práce, že se letos, po dlouhé době, ani nemusím děsit, že už je tu třetí adventní neděle...

Deset

Nechápu, jak jsem dokázala třeba v pubertě vyspávat do oběda. Dneska jsem o víkendu vzhůru první a vyhovuje mi, že když ostatní teprve lezou z pelíšků, já už mám přečtené zprávy a kus práce za sebou...

No a protože cukroví ještě hotové nemám a dřív než to bude, mají mlsouni zakázáno ty krabice otvírat, stihla jsem jim alespoň udělat tenhle parádní ořechový dort prolévaný kávou a rumem...

Uvaříme kafe a jdeme na něj...

Devět

Výhodou nemoci je, že alespoň nemám roupy vymýšlet si jednu práci přes druhou... Takže jak jsem ráno zasedla k počítači, tak mě odpoledne rodina našla a stihla jsem dokončit o jednu velkou zakázku víc, než jsem měla původně v plánu...

Jen jsem už nebyla schopná, se večer dokopat k tomu počítači ještě sednout a upravit vánoční fotku do kalendáře, protože ruka už stávkovala a tělo to táhlo spíš směr postel...

Takže takhle to včera vypadalo... Celý den s myší v ruce...

Osm 
Je to tady... Zimnice, horečka, bolavé klouby,...
Moje tělo prostě ví, kdy má pár dní od focení pauzu a může si dovolit být nemocné...

Sedm
Předvánoční čas si zpestřujeme pravidelnými cestami do centra na svařené víno z italské kavárny, kde ho mají rozhodně nejlepší... A ani dnes tomu nebylo jinak...
Dokonce jsem si s sebou táhla i foťák, abych měla pěknou fotku do adventního kalendáře... A odešla jsem s prázdnou.
Když jsem znovu viděla náš letošní berounský vánoční strom, který stojí tak křivě, že to naprosto odporuje zákonům gravitace, musela jsem se smát nahlas. Ten sem fakt dát nemůžu. To by totiž vypadalo, že jsem po jednom svařeném víně totálně namol a neudržím foťák...
Tak vložím druhý nejhezčí okamžik dnešního dne, a to zhruba dvacet minut trvající chvíli naděje, že bude krásný slunečný den...
No, nebyl... 

Šest
Snesla jsem z komory krabici s formičkami, vykrajovátky a vytáhla naše vánoční zástěry, které ve skříni trpělivě čekají celý rok...
Tu svou nosím už přes třicet let. A přede mnou ji minimálně stejně dlouho nosila moje prababička... A Michal  dostal tu svou od mojí ségry... 
Takže až přestanou ti pánové v televizi honit po hřišti tu bílou kulatou věc, zapneme nějakou muziku, nalijeme sklenku něčeho dobrého a začneme péct... 

Pět

Nastal den "D"... Takže konec legrace, je třeba ty Vánoce začít trochu řešit, jinak to nestihneme. Rychle do obchodu pro zbytek surovin, namlít ořechy a začít chystat těsta...

Jenže když my dva se do toho s Michalem vrhneme společně, jde nám to od ruky jedna báseň...

Čtyři
Co by to bylo za chystání na Vánoce bez našeho tradičního vánočního fotosrazu?
A i když jsme s sebou tentokrát měli vlastní Jezulátko - malou Toničku, zašly jsme se podívat i na to Pražské...

Tři
Michal vezl Jasmínku ráno na brigádu, aby nemusela jet zbytečně brzy autobusem...
Tak jsem si to údolí Berounky rovnou vyfotila zase trochu jinak... Se sněhem... 

Dva

Začíná čas svařeného vína, čaje, punče a jiných voňavých dobrot na zahřátí...

A protože mám doma skvělého zahradníka a pěstitele citrusů, právě jsem z topení sundala spoustu nasušených plátků mandarinek a citronů...

Budou se hodit...

Jedna

Tak si člověk plánuje, jak pro jednou začne kalendář nějakou hezkou, vymazlenou fotkou... Jenže...
Po několika letech jsem si dnes užila miminko s opravdu těžkou kolikou a než jsme zvládli udělat dostatek fotek, je téměř tma a nic zajímavějšího mě dneska už fakt asi nepotká...

Je čtvrtek 1. prosince, svátek má Iva a je mezinárodní den vykrajovátek na cukroví...