Cheesecake

Moc jsme posledních pár dní nefotili... máme zaracha...Pan B. má spálu. :-)
A aby náš blog nevypadal úplně opuštěně, rozhodli jsme se cvaknout alespoň pár fotek dneska při pečení.
Na tuhle kuchařku od Dity Pecháčkové jsem měla zálusk hned, jak vyšla. Chvíli to trvalo, než jsem se dostala do knihkupectví, kde ji měli, ale jakmile jsem ji viděla, byla moje. A když jsme dnes přemýšleli, co upečeme, padla volba na ni...Respektive na klasický cheesecake ze strany 66.

Cheesecake děláme docela často. Z různých surovin, podle různých receptů, s různými příchutěmi i polevami a pořád hledáme ten NEJ. Děti ho mají moc rády... a my vlastně taky... Takže tady je pár rychlých fotek z naší kuchyně :-)

"Ale mamiiiiiiiiii" :-)

Občas mi tenhle šmudla pěkně pije krev, ale tentokrát je to rajčatový džus :-D

Nepořádek musí být :-))

A váží se vše... i Bumble Bee ;-)

Když vanilkový cukr, tak jedině domácí

A "šup" s tím do trouby.

Slečna Bezzubka

Tak už je to skoro dva týdny, co vypadl první zoubek i naší malé slečně... Dneska už jí chybí dva... Ale před 14 dny to byl jen ten jeden. A protože si chceme všechny tyhle okamžiky uchovat, museli jsme ten její malý krůček k tomu, stát se velkou holkou, vyfotografovat.
V klidu jsme snědli pozdní oběd, oblékli se a vyrazili k lesu... a během pěti minut byla skoro tma. Né, že bych nevěděla, že už je podzim a dny se zkracují, ale tohle nás stejně nějak zaskočilo. Sluníčko zašlo za kopec a bylo po něm :-) 
A tak jsme vyfotili jen těch pár zašuměných fotek, nasbírali všechny větve v okolí, děti vytahaly ze země většinu uschlých kmínků kolem a postavili jsme domeček pro pár skřítků, aby se měli v zimě kam schovat... Takže ten náš výlet, měl alespoň nějaký smysl... Ale příště určitě vyrazíme dřív :-)

Dárek od zoubkové víly

"Už můžu jít stavět, mami?"

A pan B. se do focení hrnul sám. Místo po prvním vypadnutém zoubku už má téměř plné, ale chtěl se pochlubit, že mu vypadl další :-)

Úpravy

Dlouho jsem přemýšlela, jestli sem některou z těch fotek dávat... A nakonec jsem si řekla, proč ne? 
Mám spousty fotek, které stačí převést z RAWu, zmenšit a rovnou je lupnu na blog... ale jsou i fotky, které se bez úprav prostě neobejdou. Člověk si chce pohrát s barvami, někde něco umazat, doladit... a někdy je třeba těch úprav víc, aby fotka vypadala tak, jak si ji od začátku představujete... A právě mezi tyto fotky patří ty malého Ondry a Davídka. 
Při tomhle focení to bylo snad poprvé, kdy jsem si říkala: "Sakra, ten full frame by se hodil". Trochu tomu šumu, co mi vylezl, ale především kvůli crop faktoru. Protože zatímco si Věruška cvakala jak o život úplně v klidu, já ležela namáčklá pod topením, s foťákem hlavou vzhůru, vytočeným displejem a snažila se lovit ostřící body přes živý náhled, aby se mi do záběru všechno vešlo... A o nic lepší to nebylo ani z nadhledu, kdy nemít výklopný displej a foťák nalepený na stropě, nic by z fotek nebylo.
Nééé, nestěžuji si. Vlastně to má něco do sebe, že ten FF nemám. Třeba proto, že mám před sebou ještě tolik let a mám se na co těšit, protože jednou ho mít budu. Nechci mít všechno hned, i když bych mohla... Mám prostě ráda ten pocit, že jednou si tu radost udělám... A taky proto, že pak musím sednout k Zoneru a roztáčet mozkové závity, když se snažím fotku upravit tak, jako bych toho místa kolem měla habaděj. A že to byla pěkná dřina :-)

Ondra a David

Kamarádce se narodil Ondrášek... Je to sotva pár dní... Lépe řečeno, je to přesně 16 dní a už má plný dům ženských. 
A co u něj děláme? No fotíme... a jeho kamaráda Davídka taky, ať mu to není jednou líto.

Ondrášek 16 dní

Davídek 27 dní

A ještě na závěr děkuji Věrušce, že se s námi podělila o své zkušenosti ;-)

Pavouček

Tak tentokrát ať raději nekouká nikdo, komu vadí pavouci...

Já jsem Vás varovala :-D

Před 14 dny jsem zahlédla na zahradě tohohle pavouka, jak si souká síť... a nedalo mi to a musela jsem si ho vyfotit, i když pěkně foukalo a chvílemi to byl spíš adrenalinový zážitek než focení... Počkat, až se vítr na chvíli alespoň zmírní, zadržet dech a rychle fotit, protože pavouk si svou síť soukal překvapivou rychlostí... Ale povedlo se :-)