Cesta do Anglie

A kam jsme tedy zamířili z Berlína? Do Anglie... Anglii máme všichni rádi a už jsme tam byli s dětmi několikrát.
I když naším hlavním cílem byl Londýn, projeli jsme toho víc... a ani v Londýně jsme nezaháleli a tradičně vyráželi z hotelu hned po snídani a vraceli se pozdě večer. Jsme prostě akční a baví nás to... Fotila jsem hodně a fotek mám mraky i přesto, že některý den jsem foťák ani nevytáhla z batohu. Doby, kdy jsem kompaktem vyfotila každý kostel z deseti úhlů, už jsou dávno pryč. To už přenechám japonským turistům :-)... Takže Vám teď budu pár dní servírovat takovou turisticko-rodinnou směs. Snad Vás neunudím k smrti :-)

Dover Castle

Canterbury

Leeds

Tradiční anglická večeře v hostinci z roku 1520. Původním pub pro námořníky, pašeráky a piráty....později oblíbený podnik Charlese Dickense... A navštěvovaný lidmi jako Paul Newman, Kirk Douglas, princezna Margaret nebo princ Rainier.

Temže

ILA Berlin Air Show

Tak jsme se opět vydali na cesty...
Tentokrát úplně opačným směrem, než minule. Naše první zastávka - Berlín... respektive Mezinárodní veletrh letectví a kosmonautiky ILA Berlin.
Počasí bylo proměnlivé. Chvíli foukal vítr, nebe bylo plné mraků a za chvíli zase ne... Sluníčko vykouklo a zase se rychle schovalo a rtuť na teploměru moc vysoko taky nevyšplhala.

Ovšem počasí není nic, co by nám ten bezvadný den mohlo zkazit, a tak jsme si prolézali kokpity letadel z celého světa, procházeli prostory obřích letounů nebo sledovali vybavení mobilních operačních sálů...A většinu času jsme prostě jen stáli se zakloněnými hlavami a s úžasem sledovali dění na nebi... 

A když se s ohromným rámusem vznesla ze země nejmodernější stíhačka a doslova po pár metrech to obrátila o 90 stupňů přímo k nebi, do obrovské výšky, měla jsem pocit, že se mi zastavilo srdce. Někdy je prostě k neuvěření, co lidé dokážou... A tenhle okamžik zapadl jako dílek do skládačky skvělých okamžiků mého života. Jsem moc ráda, že jsem si právě tohle mohla prožít.. 

Naše letadýlka :-) 

Rovnou ze školky

Už mám fotoabsťák. Nějak se nám nakupila práce a zařizování a není čas si vyrazit někam za focením. I víkend byl tentokrát pracovní... Na zahradě ještě spousta věcí kvete, to ano, ale na kytičky teď nějak nemám náladu. Takže dnes už jsme to nevydržela a jakmile byly děti doma ze školky, vytáhla jsem foťák a vyfotila alespoň pár cvaků na zahradě tak, jak byly... Trochu špinavé, uřícené a zpocené. Tak snad to nebude protentokrát vadit :-)