Pan Bezzubka

Tak a je to tady, máme doma pana Bezzubku. Zoubek už se kýval víc než měsíc a tak i do školky v přírodě jel pan B. s malou krabičkou, kdyby zoubek náhodou vypadl... Doma jsme ho zkoušeli vyndat, kývali s ním a nic...
14 dní nebyl kvůli nemoci ve školce a teď, hned první den, ho ve školce ztratil někde na zahradě rovnou z pusy :-) Jenže co teď? Přeci nemůžeme dopustit, aby Zoubková víla nepřiletěla. 
Všechno zachránil dopis, vložený víle pod polštář. Naštěstí je to rozumná ženská a ví, že to byl krásný bílý zub a dáreček si pan Bezzubka stejně zaslouží... A jakou z něj měl ráno radost!
No a hned jak dorazil zase ze školky, museli jsme rychle vyfotit tu díru v puse, protože nový zoubek, už se dere na svět :-)

"A ještě mě mami vyfoť, jako že mě kouše do toho rozbitého kolene, jo?" 

:-))

Free

Minulý týden byl pro nás výjimečný. Prckové společně odjeli do školky v přírodě a my dva měli zase po roce týden pro sebe... A tak jsme trochu pracovali a hodně výletili, zašli si do kina a obědvali i večeřeli v restauracích, aniž bychom při tom museli někomu sbírat špagety z klína... No prostě jsme si to užívali plnými doušky, aby nám to zase na rok vydrželo :-)
Tady je taková směs okamžiků z toho týdne, když jsem náhodou vytáhla foťák... A aby bylo vidět, že jsme úplně nazaháleli, začínám fotkami několika litrů čerstvého, za studena dělaného, bezinkového sirupu. Už si více než 48 hodin hověl v chladu a bylo na čase ho dodělat. 

 

A takhle vypadá fotka, když nemám stativ a dám čas 0,8 vteřiny... 

Sýkorky

Zhruba před 14 dny jsem si na zahradě všimla malé sýkorky. Krčila se u zdi a pípala na celé kolo. Bála jsem se, že vypadla z hnízda na keři nad ní a přemýšlela, co udělat, aby ji nesežrala kočka... Keř se zatřásl, k zemi se snesla hromádka suchého jehličí a ozvalo se pípání o kousek dál... Další sýkorka... A za chvíli třetí a čtvrtá. To už nemůže být náhoda.
Maminka se jim ozývala a občas přilétla a některému z prcků strčila sousto do zobáčku... A sýkorky hopsaly sem a tam, doleva, doprava, pokoušely se šplhat po keři, po plotu, šup nahoru, popoletět,... Moc jim to nešlo, ale snažily se. A maminka je hlasem naváděla dál a dál, dokud mi nezmizely za plotem u sousedů.

Vlčí máky

Dnes mám pro Vás jen pár vlčích máku. Tak moc jsem se těšila, až pokvetou... a nakonec jsme doma měli takový fofr, že jsme na žádné makové focení neměli čas...a ani počasí mi nepřeje. 
Tak nesu alespoň těch pár fotek, uloupených v chvilkách mezi poryvy větru, hned vedle silnice. Bála jsem se, že už bych další nemusela stihnout nafotit a vím, že sluníčko jim prostě chybí... Ale třeba budu mít štěstí a až se zase udělá krásně, ještě na mě někde nějaký ten červený kvítek počká.

Na louce

Je to už skoro 14 dní, co jsme si s dětmi vyjeli navečer na louku. Abychom něco vyfotili a taky je trochu unavili před spaním... Moc jsme toho nenacvakali, protože na pózování prostě nebyl čas, ale legrace byla... 
Pan B. mě chytil za ruku a táhl na průzkum okolí a taťka se slečnou M. mezitím pozorovali krávy v ohradě a lepili náplast na jedno malé holčičí koleno, které překvapil štěrk na cestě... a s tím spánkem to nakonec docela vyšlo :-)