Čtyři lyžaři

Poloprázdná sjezdovka, nádherné počasí a my čtyři na lyžích... Něco tak úžasného, že mě to vlastně ani nikdy nenapadlo.
Bála jsem se toho, jak to s dětmi na sjezdovce zvládneme... Jestli je uhlídáme, jestli nebudou zlobit a ujíždět nám, jestli je to bude bavit,... Ale stačil jeden jediný prodloužený víkend... s dvěma sluníčky s pusou od ucha k uchu... a víme, že brzy vyrážíme znovu.

Když musíš, tak musíš....klidně uprostřed sjezdovky :-)))

Milka Funpark...Každý rok se pravidelně trefíme do místa a termínu, kde právě jsou :-))

Čokoládka do ruky, lehátko a absolutní veget :-)

Cesta za sněhem

Ve čtvrtek pan doktor oznámil, že náš marod už je úplně fit. No a co myslíte, že na to náš taťka?...Prohlásil: "Rodino, balíme. Ráno jedeme na hory, než zase někdo omarodí"... A tak jsme jeli.
V Krkonoších bylo nádherně. Sluníčko svítilo, bylo jen pár stupínků pod nulou, všude leželo metr a půl sněhu a na sjezdovkách prašan. 
I když letos děti na lyžích už stály, pořád si netroufaly na to, pustit se samy ze sjezdovky dolů...Takže dvě hodinky s instruktory a už to jde :-)

Na háčku

Tak jsem se zase nechala do něčeho navést. Kamarádky postupně...jedna po druhé...braly do ruky háček a vytvářely takové skvosty, že jsem žasla....No a vrtalo mi hlavou, co znamenají pojmy jako krátký sloupek, dlouhý sloupek,...
A i když naše děti čepice moc nosit nechtějí, zkusit jsem to musela... V pátek odpoledne dorazil balíček s přízí a v sobotu byla čepice hotová.

Překvapení

Už to vypadalo nadějně... I u nás napadla trocha sněhu a úterý trávily děti v Rakousku na lyžích... No a dnes si pan B. donesl od pana doktora antibiotika na angínu, a tak máme zase utrum a na hory se o víkendu nejede. Nedá se nic dělat... 
Ale i když jsme byli s marodem doma, nebyl to až tak špatný den... a čekala nás malá oslava, protože náš taťka měl narozeniny... 
Kromě jiných dárků jsme oslavenci chystali velký tiramisu dort, který si přál a taky překvapení v podobě dvou velkých pláten... Pan B. o nich věděl a přestože měl nutkání to taťkovi vyzvonit, vydržel až dokonce... 
A nevím, komu víc zářila očíčka radostí...Jestli tatínkovi nebo prckům, když hrdě nesli každý to své :-)

Čtyři dny

Čtyři dny...Přesně tak dlouho byli oba prckové po nemoci ve školce...A pátek už trávil pan B. zase doma s kašlem. Ale jak už víte, ani v nemoci ho dobrá nálada neopouští :-)

Zkouška

Rychlá zkouška nového objektivu.

Moje všechno

Ti dva jsou moje všechno a mám radost z každé jejich povedené fotky. Není to klišé a není to lež. Možná až budu mít zrcadlovku roky, bude to jinak, ale teď se těch "lepších" obrázků pořád nemůžu nabažit...a protože těch fotek ze včera bylo zase nějak víc, zbylo i na převod do BW :-)

Fouká a fouká

Je leden...Po sněhu ani památky, po mrazu taky ani stopa, ale fouká a fouká. Na špatné světlo si stěžovat nebudu, protože jestli nám ulétne střecha, bude tu světla až moc...tak raději mlčím, abych to nepřivolala :-)
Děti jsou stále ještě nemocné, já mám zánět spojivek a už nás to doma třetí týden v kuse šíleně nebaví a i to focení je příjemným zpestřením, i když na něj moc nevidím :-) Ale pár fotek přeci jen nesu.