Děti nahází drobáky do automatu na lístky a jdeme stát frontu. Pan B. chce naštěstí zase jet se mnou....Naštěstí proto, že má skoro o 5 kilo méně než ségra...a tak si ho hodím na klín a už míříme vzhůru....a pak hned odbočka vpravo a už hledáme místo v restauraci Černohouska....To je takový náš pravidelný rituál...Děti budou řádit hodinu na místní super klouzačce a my si dáme konečně kafe a budeme si povídat....v klidu....To se nám obvykle moc často nepoštěstí...
A tak si užíváme odpoledního sluníčka a jeden druhého.....A proč jsem tenhle příspěvek nazvala dobrý skutek? Protože nám do limči spadla vosa a my ji vytáhli. Někdo by ji s radostí zamáčkl, ale my ne. Nechali jsme ji osušit křídla a uletět...Tak nějak to u nás doma chodí. I pavouci se mají dobře, protože ví, že jim neublížíme...A na oplátku loví komáry, kteří nás tedy štvou mnohem víc než pavouci :-)
Drštičky musí být :-)
A tohle je můj poslední přírůstek do rodiny robotů. Začalo to velkým černostříbrným robotem z londýnského Topshopu na Regent Street a dneska už jich mám několik.....Jen ten první, nejmilovanější, mi chybí. Sundala jsem ho při nákupech v HaM v kabince a i když jsem se pro něj hned vrátila, nebyl tam....A obrečela jsem to, protože pro mě opravdu hodně znamenal....Takže pokud náhodou někdo někde potká někoho, kdo ho našel, dejte vědět. Zlatem ho sice nevyvážím, ale škodní nezůstanete ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat